Populace divokých tygrů ztratila za posledních 20 let více než 93 procent své populace. Dnes je tento druh klasifikován jako ohrožený a ve volné přírodě ho zbývá méně než 3 200. Bhútán představuje jeden z mála národů, kde původní populace tygrů v současné době vzkvétá díky přísné ochraně stanovišť a koridorů divoké zvěře, ale vzhledem k tomu, že přeshraniční migrace, pytlácké nebezpečí a odvetná zabíjení jsou stále celosvětově velkým problémem, boj ještě neskončil.

TŘÍDA	Savci (Mammalia)
ŘÁD	Šelmy (Carnivora)
ROZŠÍŘENÍ	Asie (Dálný východ)
BIOTOP	listnatý a smíšený les (lesy, mokrady, savany)
POTRAVA	obratlovci ((do velikosti jelena))
ROZMĚRY	délka těla 250–280 cm, délka ocasu 75–85 cm, výška v kohoutku 95–110 cm, hmotnost 250–350 kg
ROZMNOŽOVÁNÍ	samice je březí 105–111 dní a rodí 1–6 mláďat

 

Více než 50 procent celkové krajiny v Bhútánu je vyhlášeno jako chráněné území. To v kombinaci s ústavním mandátem udržovat alespoň 60 procent lesního porostu na věčnost nabízí jednu z nejlepších nadějí na udržení životaschopné populace tygrů ve volné přírodě. Bhútán je jedinečným stanovištěm tygrů, protože známé trekové trasy tohoto druhu se táhnou po celé zemi, od nížinných subtropických džunglí až po zmrzlé subalpínské lesy. Není tedy divu, že nejvyšší nadmořská výška zaznamenaná pro tygry na světě je v Bhútánu ve výšce 4 400 m n. M. Ve Wangchuck Centennial Park. Vzhledem k této neuvěřitelné nadmořské výšce je Bhútán také jediným místem na světě, kde se ve stejné krajině nacházejí sněžní leopardi a tygři.
Iniciativa dlouhodobého partnerství s Bhútánským tygřím centrem se zaměřuje na vybudování spolehlivé vědecké znalostní základny, která povede program ochrany tygrů v Bhútánu prostřednictvím pravidelného monitorování ekologie pohybu tygrů a populace tygrů ve volné přírodě, jejich využití jejich přirozeného prostředí a jejich kořisti, s naděje, že to poskytne základní informace jak při ochraně lidských sídel, tak při plánování úspěšného ochranářského programu na záchranu tygrů v lesích Bhútánu.

Ve svém areálu tygr vytvořil devět poddruhů lišících se velikostí, zbarvením i znaky na lebce. Z nich tři jsou již vyhubeny – tygr turanský na pevnině (podle některých názorů jde jen o variantu tygra ussurijského) a tygr balijský a jávský na stejnojmenných indonéských ostrovech. Také tygr čínský je s největší pravděpodobností vyhubený, i když IUCN ho zatím stále ještě vede jako poddruh kriticky ohrožený. Zbývajících pět poddruhů je v různé míře ohroženo. Pouze tygra indického lze v přírodě počítat na tisíce, zbývající poddruhy přežívají v počtech desítek nebo nanejvýš stovek jedinců. Tygři byli loveni odedávna – pro kožešinu a hlavně pro nejrůznější části těla, které sloužily a slouží k výrobě tradičních léků nebo amuletů. Způsobem života i silou a obratností jsou však pro člověka nesnadnou kořistí, a tak jejich dramatický úbytek nastal až v 19. století, kdy lovci začali používat střelné zbraně. Tygr sumaterský je z pěti dosud přežívajících poddruhů tygra jediný, který se vyvinul na ostrově. Ještě poměrně nedávno byl rozšířen takřka po celé Sumatře, dnes však v přírodě žije jen několik set jedinců, z toho většina v národních parcích. Tito jedinci navíc žijí roztroušeně v jednotlivých dílčích populacích, čítajících maximálně 50 tygrů.

 

Těmto krásným a majestátným zvířatům hrozí velké nebezpečí – Pomoci můžete i Vy!