MDM Srdcem Anděla

ZÁCHRANA NOSOROŽCŮ BÍLÝCH SEVERNÍCH A OCHRANA OSTATNÍCH

Nosorožci bílí severní jsou nejohroženějšími savci současnosti. V přírodě byli naposledy spatřeni v roce 2007 a dnes jsou na světě známy pouze dvě samice. Obě žijí v lidské péči v Ol Pejetě, patří ale dvorskému safari parku. Jsme tak jedním z hlavních hybatelů snah o záchranu těchto nosorožců.

výskyt vyhuben ve volné přírodě
biotop travnatá savana s křovinami
potrava traviny
věk více než 40 let
rozměry délka těla 360–380 cm, výška v kohoutku 175–205 cm
váha 1600–2400 kg

Dlouhodobým cílem přesunu bylo vytvořit životaschopnou chovnou skupinu pro reintrodukci zpět do bezpečných oblastí jejich původního výskytu ve střední Africe. V době přesunu existovala rovněž naděje, že by několik posledních severních bílých nosorožců mohlo žít i ve volné přírodě. Dosud se však žádné najít nepodařilo, proto je v současné době hlavním cílem jakkoli severní bílé nosorožce rozmnožit a uchovat jejich genetickou informaci. Bohužel, nosorožci se po přesunu přirozenou cestou nerozmnožili a jedinou nadějí na jejich záchranu tak jsou umělé cesty reprodukce. Týmu koordinovanému Safari Parkem Dvůr Králové se jako prvnímu na světě podařilo vytvořit embrya nosorožce bílého severního v laboratorních podmínkách a dál pracuje na vývoji metod, které by nosorožcům mohly umožnit přežít. Snahy o záchranu severních bílých nosorožců probíhají ve spolupráci s organizacemi Ol Pejeta Conservancy, Kenya Wildlife Service, IZW Berlín, Avantea, Back to Africa a dalšími.

Nosorožec tuponosý severní, který je příbuzný početnějšího nosorožce tuponosého jižního, byl ve volné přírodě vyhuben a na světě zbývají poslední dvě samice, které žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta a patří Safari Parku Dvůr Králové. Dvorská zoo je jediným místem na světě, kde se nosorožce tuponosé severní podařilo rozmnožit v lidské péči.

V safari parku Dvůr Králové se narodila celkem 4 mláďata (Suni, Nabiré, Nájin a Fatu). Samice Nabiré, poslední nosorožec tohoto podruhu v Evropě, uhynula 27. července 2015 (její kostru můžete vidět v expozici Umění pod kůží). Poslední samec severního tuponosého nosorožce, Sudán, zemřel 19. března 2018.

Sudán prožil většinu života ve Dvoře Králové, kde se mu narodily i dvě dcery. Jednou z nich je Nájin, která stále žije v keňské rezervaci Ol Pejeta se svojí dcerou Fatu. Safari Park Dvůr Králové je jediné místo na světě, kde se tyto nejvzácnější savce planety podařilo rozmnožit. Dnes na světě vlivem pytláctví zbývají pouze tyto dvě samice.

Zdálo by se, že tím skončily veškeré naděje na přežití nosorožců bílých severních. Safari Park Dvůr Králové však společně se špičkovými vědci z celého světa vyvíjí technologie, které by zachování druhu umožnily. Svého dalšího potomka by nakonec mohl mít uhynulý i Sudán,

Mezinárodní tým expertů BioRescue, který bojuje o záchranu nosorožce bílého severního, učinil další mimořádný krok ve své misi. Vytvořil tři nová embrya, přičemž jedno z nich bylo vytvořeno ze semene dosud nezastoupeného samce, čímž se rozšířila genetická informace, jež je v embryích uložena.

Dne 9. července 2021 provedli experti z Leibnizova institutu na záchranu divokých a zoo zvířat (IZW Berlin), Safari Parku Dvůr Králové, Kenya Wildlife Service a Ol Pejeta Conservancy již šestý úspěšný odběr vajíček nosorožce bílého severního přímo v keňské rezervaci Ol Pejeta. Okamžitě po odběru bylo 17 vajíček letecky přepraveno do italské laboratoře Avantea v Cremone. Tam z nich po dozrání, následném oplodnění a nutném vývoji vznikla tři nová životaschopná embrya. Od roku 2019, kdy odběry začaly, se vědcům povedlo získat již 80 vajíček, z nichž vytvořili celkem 12 embryí.
Dvě z posledních tří embryí vznikla ze spermatu samce Suniho, jehož genetická informace je základem i všech dříve vytvořených embryí. Červencový odběr je však mimořádný tím, že k přípravě třetího embrya využili odborníci genetický materiál dosud nevyužitého samce Angalifu. Ten uhynul v roce 2014 v americkém San Diegu.
Jeho sperma dosud experti považovali za nepoužitelné. Před posledním odběrem však prozkoumali různé várky jeho spermatu a po testu na vajíčkách prasat našli zachované dávky životaschopného spermatu. Vznik embrya s přispěním genetického materiálu od samce Angalifu znamená důležité obohacení projektu o geny zcela nepříbuzného zvířete.

“Opět jsme mohli využít naše jedinečné poznatky získané při práci s domácími zvířaty. Povedlo se nám díky tomu určit použitelné vzorky od Angalifu, které i v budoucnu budeme moci využít k záchraně druhu,” uvádí doktor Cesare Gallo z laboratoře Avantea. “Tři embrya jsou vynikající výsledek, zvlášť když vezmeme v úvahu, že kvalita vzorku od Angalifu přece jen není optimální. Výsledek zároveň ukazuje, že pravidelnost odběru je pro samici Fatu neškodná a v konečném důsledku zvyšuje počet embryí, která se daří vytvořit.”
Tým se už během diskuse před odběrem rozhodl neodebírat vajíčka od starší samice Nájin. Její role v pokračování projektu bude nyní podrobena diskusi, v níž se bude brát zřetel zejména na etické aspekty zákroků. O výsledku bude tým BioRescue informovat. Od Nájin se při předešlých zákrocích nepodařilo získat žádné embryo. Všech 12 se vyvinulo z vajíček Fatu.

“Poslední odběry ukazovaly na stále nižší počet vajíček, které Nájin produkuje, i na jejich snižující se kvalitu,” říká ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. “Jde o starou dámu a nezdá se jako obhajitelné podrobovat ji další zátěži z odběrů. Její zdraví budeme samozřejmě i nadále obezřetně sledovat.”

K dalšímu vývoji v projektu došlo rovněž přímo v Ol Pejetě, kde se posunuly přípravy na přenos embrya. Do společného výběhu se sterilizovaným samcem Owuanem byly přesunuty dvě samice, které se potenciálně stanou náhradními matkami pro severní bílé nosorožce. Samec funguje jako ukazatel toho, zda jsou samice ve fázi, kdy jsou schopné zabřeznout. Tým nyní trojici zviřat peclivě sleduje a zaznamenává vše důležité. V případě příznivého vývoje by k pokusu o transfer embrya mohlo dojít ještě před koncem tohoto roku. Ol Pejeta je největším útočištěm pro nosorožce dvourohé ve východní Africe a jediným místem v Keni, kde žijí šimpanzi. Zároveň tu žijí také dvě poslední samice nosorožce bílého severního. To vše chrání unikátní jednotky se psy, pohybová čidla s kamerami, elektrický ohradník napájený sluneční energií i specializovaná jednotka strážců.

Od 19. března 2018 už zbývají na světě poslední dva jedinci, samice Najin a Fatu žijící v keňské rezervaci Ol Pejeta. Obě dvě jsou majetkem královédvorské zoo.

Udělejme si rychlou inventuru, jací nosorožci a v jakých počtech ještě zbývají:

  • Nosorožec tuponosý jižní (známý také jako jižní bílý, velmi blízce příbuzný severnímu bílému) – 20 000, Afrika.
  • Nosorožec dvourohý – 5000 až 5500 v celkem třech poddruzích, z nichž dva jsou kriticky ohrožené, Afrika.
  • Nosorožec indický – 3500, Asie.
  • Nosorožec jávský – něco přes 60, a to již pouze indonéského poddruhu, Asie.
  • Nosorožec sumaterský – asi 100 ve dvou poddruzích, Asie.

 

Těmto krásným nosorožcům hrozí velké nebezpečí – Pomoci můžete i Vy!

PŘISPĚT